Nádherná slunná říjnová neděle.
Naši muži mají tento víkend poslední trialové závody.
S dcerou jsme přislíbily účast na nedělním závodě družstev (prestižní kategorie otec-syn).
Dopoledne sedáme do auta a míříme na Vysočinu, do Šiklova mlýna.
Nádherné, sluncem zalité podzimní scenérie.
V Humpolci najíždíme na D1. A po pár kilometrech končíme v uzavřeném(!) opravovaném pruhu s pneumatikou na cucky.
Moje noční můra od chvíle, kdy jsem dostala řidičák. Já sama, dálnice, defekt.
Třeštím oči na tu spoušť, přemýšlím, jestli mi někdo zastaví a pomůže. Jako ve snu ke mě tím uzavřeným pruhem pomalu couvá dodávka. Z ní vystupuje mladý Slovák a nabízí pomoc. Kolo vyměnil, všechno zkontroloval, mě uklidnil, navedl mě zpátky do pruhu a odjel...
Asi jsem včera potkala anděla.
Do cíle jsme dorazily v pořádku, stihly jsme poslední kolo závodu.
Skutečně ohromný areál Šiklova mlýna byl po sezóně příjemně prázdný, závod měl komorní atmosféru.
Většina sekcí byla vymezená v údolí potoka u westernového městečka. Krásné prostředí, úžasné počasí.
Naši závodníci skončili ve své kategorii čtvrtí!