Už!

Dnešní pohled z okna je konečně bílý!

Zatím ani nevyšlo slunce, ale nemohla jsem odolat... 

Sníh si přišel očuchat i jezevčík.

Asi tuší zradu, je nízkopodlažní...

Vánoce přicházejí...

...nicméně tento způsob zimy se mi zdá poněkud nešťastným.

Děti pořád doufají, že ráno najdou za oknem sníh. 

Aktuální teplota u nás je 11 stupňů a na záhonech to vypadá na časné jaro...

 Prvosenky i čemeřice právě vykvetly.

 Krokusy už se taky derou ven...

Zákoutí s evergreeny. 

Túje, smrček, čemeřice, panašovaný brslen, kopytník a černý sedoulek.

Poněkud nekonvenční pojetí krmítka z dílny osmileté dcery.

Snad se ptáci neleknou...

Ráno

Po dlouhé době byl dnešní ranní pohled z okna tak pozitivní...

Pěkný pátek všem.

Zob

Na chvíli se dopoledne ukázalo slunce, takže i procházka lesem s jezevčíkem byla veselejší.

Kolem cest naučné stezky prošli skauti a připravili zobání pro lesní ptactvo...

Trnky jsou opravdu malebné...

Taburet

Udělala jsem si malou radost.

Vím, že jsem mohla napsat Ježíškovi, ale co kdyby tu akci propásl...?

Taburet pletený z vodního hyacintu a vzorek zázvorek. Letos je zkouším prvně.

(Za oknem na terase je vidět, že na ptactvo už jsme připraveni, krmítko je na svém místě...).

Sklizeň č.1

Sklidila jsem plody mišpule.

Dojem mám zatím rozporuplný.

Máte-li rádi jablečnou přesnídávku...

Pár jsem jich nechala na stromě, snad budou ptákům chutnat.

Teď ještě vymyslet, co s nimi...

Vánoční zákoutí na terase a jedno z mnoha doma.

(Absence světla i v pravé poledne mě ničí, fotky jsou mizerné...).

Moje "životabudiče".

Manžel o mě  říká, že mám sklony ke žhářství...

Krátké dny a chladno mi instiktivně vkládají do ruky sirky a já vytahuji své zásoby svíček a vonných olejů. 

Mám ráda jednodruhové, míchám si pak vlastní směsi.

Největší lahvička je skořicový olej z výletu na Srí Lanku. Byl konec ledna a oceán měl 29 stupňů. 

Ach jo...

Nezapomněli jste si dnes nastříhat barborky?

Advent

Ačkoliv je dnes první adventní neděle, ráno jsem si do vázy nastříhala růže. 

Sice letos asi poslední, ale v tuhle dobu...

Dokončila jsme minimalistický adventní svícen a zapálila první svíčku.

V týdnu se s dětmi pustíme do pečení a zdobení perníčků a pak už to půjde podle tradičního 

vánočního plánu. Vanilkové rohlíčky, ořechové škebličky a další a další...

Naštěstí se o pečení dělíme s maminkou, takže po vzájemné výměně se z našich pěti druhů rázem stane deset a navrch dostaneme nejlepší vánočku na světě.

Krásný advent!

Kuchyňská zahrada

Máme konec listopadu a toto je aktuální stav v užitkové části zahrady.

 Maliny už dávají sbohem a mišpule pořád čekají na svojí velkou chvíli...

 S petrželkou bych se mohla postavit na trh...

Ředkvičky si můžeme vybrat červené nebo žluté...

Polníčku se daří, měl by vydržet i sníh a mráz...

Takže kurděje nám nehrozí!

Hruškový koláč

Ovocné koláče mám moc ráda. Zpracuju všechno, co se mi dostane pod ruku. Nicméně hrušky jsem doposud jaksi opomíjela.

Jestli je to tím, že je děti nejedí ani čerstvé nebo moje zasutá vzpomínka na pro mě nepoživatelný hruškový kompot... Čert ví.

Na netu na mě poslední dobou vykouklo několik receptů s lákavými fotkami, takže dnes jsem měla hruškovou premiéru.
Volba padla na francouzský recept.

A koláč je naprosto perfektní! Slaboučké těsto, vrstva krému a kusy ovoce měkkého tak akorát.Tady je recept:

Hruškový koláč z Touraine

200 g listového těsta

2 velké hrušky

drcené vlašské ořechy na posyp - velká hrst

krém:

100 ml teplého mléka

2 žloutky

100 g smetany na šlehání

40 g hladké mouky

120 g moučkového cukru

Hrušky oloupejte a rozkrájejte na osminky. Před zhnědnutím je uchovejte ve vodě s citronem.

Těsto rozválejte a vložte do formy tak, aby tvořilo i okraje. Přebytečné těsto odkrojte.

Krém se vaří podobně jako pudink. Do hrnce vložte mouku a žloutky, promíchejte a přilijte teplé mléko. Dál přisypte cukr a přilijte smetanu. Na mírném plameni za stálého míchání nechte projít varem a odstavte. Krém má konzistenci asi jako hustá krupicová kaše.

Do formy na těsto rozetřete krém, poklaďte hruškami a zasypte ořechy.

Pečte asi 30 minut zhruba při 180 stupních.

(Pekla jsem v kulaté formě o průměru 25 cm.)

Dobrou chuť!

Praha výroční

Při každém významném výročí 17. listopadu jedeme do Prahy.

Dvacáté výročí jsme absolvovali už s dětmi sotva školkového věku a včera jsme si návštěvu užili se školáky...

Jednotlivé akce i jejich průběh popsala média už více než podrobně.

Mě osobně letos (kromě zaplněného Václaváku při večerním koncertu) nadchla kavárna.

A to ne ledajaká. Jediná kubistická kavárna na světě.

Grand Orient Café v Domě U Černé Matky Boží.

Dům samotný je architektonický skvost, ale kavárna v prvním patře je ohromující.

Úžasný prostor, vstřícná, milá a profesionální obsluha, skvělé zákusky i káva.

Kavárna je zčásti kuřácká a vpodvečer jsme tu slyšeli jen češtinu, což je na takovém místě v centru skoro neuvěřitelné...

Kubistický věneček byl famózní! 

Návštěvu vřele doporučuji, i ceny jsou pro tuto lokalitu překvapivě přijatelné.

Listopadové paradoxy

Ač už Martinovi na jeho běloušovi vidíme záda, sníh nikde...

Zato teploty téměř jarní a s nimi i paradoxní setkání.

S dětmi už pomalu vyrábíme vánoční výzdobu a mezitím nám v trávníku vykvetly sedmikrásky...

Měsíčky i třezalky stále kvetou a nasazují nová poupata.

Barvy odpovídající kalendáři, ale co ta vosa?

Ohnivě červené dřišťály, zežloutlé a opadávající modříny a nad nimi pás tmavých borovic a smrků - barvy řazené jak z učebnice.

Třeboň

Jihočeské Třeboni sluší i začínající listopad...

Rybníky v okolí začínají vydávat své bohatství.

Zámecký park vybarvil podzim do úžasných odstínů...

Uličky historického centra jsou malebné a hospůdky, restaurace a kavárny potkáte téměř na každém kroku.

A kapří hranolky a Regent nelze v Třeboni vynechat!

Soumrak přichází brzy. 

I tak je město poměrně plné turistů a zřejmě i lázeňských hostů.

Pohledy do zámeckého parku z hráze Světa.

Velmi fotogenická fasáda... 

A uvnitř tradiční rybí polévka.